Aloha From Hell rozhovor

27. března 2009 v 10:16 | Wikolka

Aloha From Hell: Těšíme se s našimi fanoušky


Stále populárnější němečtí "pekelníci" Aloha From Hell se už dnes večer představí v rámci slavnostního předávaní hudebních cen Anděl. My vám nyní přinášíme exkluzivní rozhovor se zpěvačkou Vivi, která zodpověděla vaše zvídavé otázky.

Mladá bavorská pětice Aloha From Hell vtrhla na hudební scénu před dvěma lety, kdy zvítězila v ostře sledované soutěži hudebního časopisu Bravo - Newcomer Award. Od té doby kapela úspěšně válcuje hitparády nejen v rodném Německu. Stále větší fanouškovskou přízeň si získává i u nás. Dnes řeknou mladí pekelníci Aloha i českým Andělům. My vám při této příležitosti přinášíme rozhovor se zpěvačkou Vivi.

Jak vznikl váš název a kdo ho vymyslel?
Já jsem přišla s nápadem vnést "Aloha" do našeho názvu, protože mám moc ráda Aloha květinu. "Aloha" navíc znamená lásku a náklonnost. Pro moje kluky to ale samozřejmě bylo příliš jemné, a tak přišli na "From Hell". To se líbilo nám všem a celkově to perfektně pasovalo.

Proč zpíváte v angličtině a ne v rodné němčině? Je to proto, aby vám všichni rozuměli?
My všichni posloucháme převážně hudbu v angličtině, takže pro nás němčina jednoduše nepřicházela v úvahu. Kromě toho jsem se mohla v angličtině i lépe vyjádřit.

Vivi, dozvěděli jsme se o tobě, že máš jako vzor českou zpěvačku. Kdo to je a proč sis vybrala právě ji?
Je to tak, jde o Martu Jandovou (Die Happy), která je mým velkým vzorem. Je to skvělá žena, má neuvěřitelný hlas a na pódiu to prostě umí správně rozjet. Když jsem byla ve svých devíti letech poprvé na jejím koncertě, uvědomila jsem si, že chci být také zpěvačkou.


Jak si užíváte ten okamžik, když stojíte na pódiu a všichni sledují všechno, co děláte?
Je to šíleně nádherný pocit. Když nás naši fanoušci obdivují a dělá jim radost, že nás mohou vidět... Milujeme stát na pódiu a těšit se s nimi.

Jaký největší trapas se vám stal v průběhu koncertu nebo před vystoupením?
Naštěstí se nám ještě nic skutečně trapného na pódiu nestalo. Jen maličkosti, jako například vypnutý mikrofon, přestože jsem musela zpívat, vypadlý kabel z kytary a tak podobně.

Jaké kapely posloucháte a berete je i tak trochu za své vzory?
Každý z nás má hodně rozdílné vzory, ale všichni dohromady máme rádi skupinu Nickelback.

Jak vypadá váš typický den, když zrovna nekoncertujete?
Každé ráno jdeme do školy - někteří tedy do práce.. A pak zpátky domů, kde děláme domácí úkoly a učíme se. Večer se jde ještě většinou do zkušebny.

Jak a váš úspěch reagují rodiče, podporují vás a pomáhají vám s něčím?
Moji rodiče mě velmi podporují! Pomáhají mi, kde jen můžou a jsou na mě opravdu pyšní. (smích)

Myslíte, že vás fanoušci mají rádi proto, jak zpíváte nebo proto, jak vypadáte?
Myslím si, že jde o oba dva důvody. Na jedné straně samozřejmě proto, že se jim líbí naše hudba a na druhé také proto, že nás mají rádi jako lidi. Jde to ruku v ruce. (smích)

Co byste poradili všem, kteří chtějí založit skupinu?
Pořád si věřit! Kdo si skutečně přeje založit kapelu, tak to zvládne.
Odkaz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama